Upéct kachnu jako od babičky je pro většinu dnešních hospodyněk nadlidský úkol. "Až zvládneš dobře upéct kachnu nebo husu, můžeš se vdávat," slýchávala jsem od maminky. Vzala jsem to doslova, takže jsem se vdavky fakt netrápila.
Tajemství spočívá v pomalém pečení
Teď už mají mladé holky vystaráno, protože jim stačí jen najít si tento geniální recept na kachnu pečenou velmi pomalu, případně náš článek Svatomartinská husa krok za krokem. Peče se sama, bez kontroly.
To Jana Florentýna Zatloukalová (rozhovor s ní najdete ZDE), která je současně i majitelkou úspěšné žižkovské restaurace Bistro Florentýna, si prošla hledáním toho správného "kachního" receptu na vlastní kůži. "Teprve když jsem z časové nouze zavřela kachnu přes noc do trouby při velmi nízké pečící teplotě a nechala jim tam bez jakéhokoliv náznaku pozornosti až do rána, dostala jsem to, po čem jsem vždycky toužila," vysvětluje ke svému receptu.
Opravdu potřebujete jen kachnu, pekáč, sůl, kmín a budíka
Postup přípravy nemůže být jednodušší. Kachnu očistěte a omyjte zevnitř i zvenku pod tekoucí studenou vodou, nechte ji okapat a osušte papírovou utěrkou.
Můžete také odříznout krk, konce křidélek a biskupa a využít je na vývar. (Například viz Domácí kuřecí vývar jako od babičky táhněte alespoň dvě hodiny.)
Pak kachnu důkladně ze všech stran osolte zhruba lžičkou soli, třetina z toho by měla přijít do útrob kachny. Kůži pak ještě ze všech stran posypte kmínem.
Takto připravenou kachnu vložte do pekáčku s dobře přiléhajícím víkem či pokličkou. Pasovat by do něj měla tak akorát, aby ji pěkně "objal". Přikryjte a vložte do trouby na rošt zasunutý do spodní třetiny, termostat nastavte na 120°C. Já použila klasický litinový kastrol, takové to "černé nádobí s modrým vnitřkem".
"Pečte bez jakýchkoliv zásahů a průzkumných manévrů včetně otvírání trouby nebo nadzvedávání víka 5 až 6 hodin, na přesném čase rozhodně nesejde," radí Zatloukalová. Vzala jsem ji za slovo a po "uložení" kastrolu s kachnou do trouby jsem si jen na mobilu nařídila budík přesně o šest hodin později.
Ještě že jsem to udělala, protože jinak bych kvůli práci na zahradě na kačenu zapomněla. V kuchyni to jen slabě vonělo po pečínce, ovšem vůně, která se vyvalila po otevření trouby a zvednutí pokličky, neměla chybu.
Stejně tak kachní pečínka. Ležela ve vypečené šťávě a omastku jako v pokojíčku, ani známky po nějakém spálení nebo vysušení. Masíčko bylo měkoučké, krásně šťavnaté a chuťově naprosto dokonalé. V ústech se doslova rozplývalo. Hned bylo jasné, že u nás doma teď bude kačenka na jídelníčku častěji.
Pokud byste snad toužili po křupavější kůži než v našem případě, stačí kachnu ještě na chvíli do trouby vrátit bez pokličky a nechat ji zprudka zapéct při 200 °C. A po deseti minutách bude mít kůrčičku ještě zlatavější a křupavější.