September 18,2022 Post by : Alena Steinerová
Proč je mikrovlnná trouba bezpečná
Mikrovlnné trouby opřádá několik obav ohledně jejich bezpečnosti na lidské zdraví. Většinou se jedná opravdu pouze o liché obavy z nedostatku znalosti o tom, jak mikrovlnná trouba funguje. Ač jsou mikrovlnné trouby stále v hledáčku badatelů a inženýrů, jejich princip je relativně prostý. Proč je tedy mikrovlnná trouba bezpečná? A je skutečně tak bezpečná?
Mikrovlnná trouba funguje na principu ohřívání zejména molekul vody pomocí elektromagnetického záření s frekvencí 2,45 GHz. Voda je polární molekula, tzn. že se při vložení do homogenního magnetického pole chová jako magnetický dipól. Vysokofrekvenční kmitající mikrovlnné záření způsobí, že se polární molekula začne velmi rychle točit. Pohybová energie se rychle mění na teplo a to se předává okolním atomům. Molekuly vody v jídle se v mikrovlnné troubě zahřívají. Princip mikrovlnné trouby ale nezaručuje její bezpečnost.[1]
Jednou z obav je, že mikrovlny procházejí dvířky zapnuté mikrovlnky, protože viditelné světlo očividně dvířky prochází, a tím na nás působí. Faktem je, že na dvířkách je kovová mřížka, která mikrovlny odráží. Vlnová délka záření v mikrovlnce je okolo 12 cm, kdežto vlnová délka světla je 390 až 760 nm. Mikrovlny tedy dvířky projít prakticky nemohou. Je ale pravda, že se zanedbatelná část mikrovlnného záření přes dvířka dostane, nicméně negativní vliv na člověka je nulový.[2]
Odráží-li se tedy mikrovlnné záření od stěn mikrovlnky, neznamená to, že mikrovlny zůstávají v mikrovlnné troubě i po jejím vypnutí a po otevření dvířek na nás mohou působit? Ve skutečnost se mikrovlny neodrážejí na 100 %. Část jich je ve stěně pohlcena. Při vypnutí mikrovlnné trouby se vytvořené mikrovlnné záření pohltí do 10 ms. Za tu dobu nikdo nemá šanci dvířka trouby ani otevřít.[2]
Další obava je, že mikrovlny působící na jídlo v jídle podněcují nežádoucí chemické pochody. Mikrovlny nicméně nespadají do kategorie ionizujícího záření, tedy nemají energii na to, rozbíjet molekuly. Energie mikrovlnného záření je dokonce mnohem menší než je energie viditelného světla, kterého se také nebojíme. Tato obava ale není nakonec úplně lichá. Teplo v ohřívaném jídle působí ztráty některých výživových látek jako jsou například vitamíny. Pravou ale je, že stejného nežádoucího efektu se dosahuje i klasickým vařením. Ohřívání v klasické mikrovlnné troubě je dokonce mírně zdravější, protože zde není možné dosáhnout teploty vyšší než 100 °C, čímž se nevytváří například některé rakovinotvorné sloučeniny jako v klasické troubě či na pánvi. U mikrovlnných trub se zabudovaným grilem to samozřejmě neplatí.[2]
Co je ale na závěr potřeba zmínit je, že mikrovlnná trouba má jistá úskalí, na která je potřeba myslet. Jedním z nich je nerovnoměrný ohřev způsobený stojatým vlněním. Jak jistě všichni víme, ohřáté jídlo z mikrovlnky je na některých místech teplé a na některých studené. To může být nebezpečné například při nedostatečném ohřátí kuřecího masa obsahujícího původce salmonelózy. Dále hrozí riziko popálení zejména u dětí, kdy relativně chladná nádoba může obsahovat velmi teplý nápoj. Dále je také nebezpečné dávat do mikrovlnné trouby tenké kovové plátky, například na okrasných talířích, protože ty nedokáží rychle odvést vytvořené teplo.[2]
